Jak drahocenná je svoboda, se často projeví teprve, až když ji ztratíme

28.1.2023

Co tvoří svobodu? Zde je třeba se vyrovnat s vžitými nedorozuměními. Za prvé často věříme tomu, že čím větší máme možnost výběru, tím jsme svobodnější. Hlubokým nedorozuměním nové doby je také přesvědčení, že lidská svoboda tkví v naprosto nevázaném jednání bez jakýchkoliv zábran.

Svoboda udělat to či ono

Jak drahocenná, jak nádherná je svoboda, se často projeví teprve ve chvíli, kdy ji ztratíme. Nezapomenutelné pro mě bylo setkání s jednou vietnamskou rodinou uprchlíků. Jako „boat people“ (uprchlíci na člunech) opustili svou zemi a vystavili se nejvyššímu nebezpečí. Ohrožovali je piráti, mořská bouře, pobřežní hlídky, žízeň i hlad. Oni ale všechna rizika přijali jen kvůli jedné jediné věci – aby získali svobodu!

Člověk jako Boží obraz se vyznačuje především svobodou. V jeho svobodě se zrcadlí svoboda Boží. Co je svoboda? Katechismus ji definuje takto: „Svoboda je mohutnost zakořeněná v rozumu a ve vůli jednat nebo nejednat, udělat to či ono a tak sama od sebe konat vědomé skutky“.

Tam, kde tato schopnost není nebo je k dispozici jen omezeně, neexistuje ani mravní odpovědnost. Malé dítě nebo duševně nemocný člověk nemohou ze svého jednání skládat účty, protože o sobě nejsou schopni zodpovědně rozhodovat. Vnější a vnitřní okolnosti (jako násilí a strach, společenský tlak a neznalost) mohou svobodu snižovat. Podle toho se snižuje také přičítatelnost určitého jednání.

Nedorozumění ohledně svobody

Ale co tvoří samotnou svobodu? Zde je třeba se vyrovnat s dvěma vžitými nedorozuměními.

"Čím větší máme možnost výběru, tím jsme svobodnější"

Za prvé často věříme tomu, že čím větší máme možnost výběru, tím jsme svobodnější.

Na první pohled je větší možnost výběru pro svobodu výhodnější. Ve skutečnosti je tomu ale jinak: svou svobodu uskutečňuji do té míry, že volím to pravé, to dobré pro sebe i pro obec. Mladý člověk, který se vzdá úžasných prázdnin s přáteli, a místo toho odjede na tábor se skupinou postižených, omezil svou svobodu jen zdánlivě. Ve skutečnosti ji aktualizoval, tedy uskutečnil tím, že se vědomě rozhoduje pro něco dobrého a připoutává se k tomu. Svoboda vyrůstá z uvědomělé volby dobra; spojení s dobrem umožňuje rozvinutí svobody.

"Lidská svoboda tkví v naprosto nevázaném jednání bez zábran"

Hlubokým nedorozuměním nové doby je přesvědčení, že lidská svoboda tkví v naprosto nevázaném sebeurčení bez jakýchkoliv zábran, jež je omezeno jen zvnějšku zákony a normami. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Čím více konáme dobro a trénujeme se ve ctnostech – o nich budeme hovořit ještě později –, tím pevnější budeme ve své svobodě. Neboť každý z nás ví, že svoboda je ohrožena nejen zvnějšku, nýbrž ještě víc námi samými. Jak snadno ji zneužijeme tím, že ji používáme jako výmluvu pro pohodlnost, nedostatek lásky a egoismus.

Máme v sobě sklon ke zlu

A zde je druhé nedorozumění: máme sice svobodnou volbu mezi dobrem a zlem, ale pro svobodu není bezvýznamné, zda zvolíme zlo nebo dobro. Alkoholik ve skutečnosti nemá svobodnou volbu: jeho závislost ho táhne k tomu, o čem ví, že je pro něj škodlivé. Pravým osvobozením by pro něj bylo, kdyby se dokázal zříct alkoholu. Svobodou není možnost, že by v budoucnu mohl „svobodně“ volit mezi pitím a abstinencí, nýbrž že se vzdá pití a osvobodí se pevným připoutáním k tomu, co je pro něj dobré.

Všichni musíme vybojovat zápas o pravou svobodu. Zjišťujeme, že v sobě máme i sklon ke zlu: „Neboť nekonám dobro, které chci, nýbrž dělám zlo, které nechci“ (Řím 7,19). Všichni bez výjimky potřebujeme vysvobození. „To je ta svoboda, ke které nás osvobodil Kristus“ (Gal 5,1; KKC 1741). Cesta následování Krista je proto cestou pravého osvobození. Teprve až definitivně celou svou bytost – rozum, vůli a všechny síly – připoutáme k lásce k Bohu a k bližnímu, budeme skutečně svobodní.

 

Z knihy

 

Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému