Tichá žena v domácnosti s kuráží válečníka (svátek 29. července)

21.7.2024

Svatá Marta Wang Luo Mandeová
1802–1861
Čína
Svátek: 29. července

Od žen, jako byla sv. Marta Wang Luo Mandeová, by nikdo nečekal, že budou utvářet dějiny. Narodila se v Číně do nekřesťanské rodiny a provdala se za nekřesťana. Když se ukázalo, že manželé nemohou mít děti, adoptovali dva synovce a vychovávali je na své zemědělské usedlosti. Chlapci si ale bohužel zvykli na divoký život a utráceli peníze svých adoptivních rodičů, dokonce i když matka zůstala po smrti otce sama. Marta věděla, že pro ně udělala, co mohla, a přestěhovala se do malé hospody za městem, kterou provozovala, aby se uživila. Vyráběla sandály, uklízela, vařila – zvláště dušené fazole, které byly mezi jejími známými vyhlášené – a byla ve svém životě naplněném tvrdou prací a přátelskými sousedy spokojená.

O evangeliu tato podnikavá vdova poprvé slyšela kázat jednoho misionáře, až jí bylo téměř padesát let. Hluboce ji zasáhlo vědomí, že nějaký muž všeho zanechal a doputoval z daleké Evropy proto, aby mohla být spasena. Cítila se tím tak poctěna, že k sobě pozvala padesát přátel a na počest onoho misionáře vystrojila hostinu. Mluvil s ní o Ježíši a ona dychtivě toužila poznat víc. Hltala učení církve a brzy byla pokřtěna. Na počest světice z Nového zákona, která také pracovala tvrdě jako její čínská obdivovatelka, přijala jméno Marta.

Od té chvíle jí už její život nepatřil. Vydala se evangeliu a brzy si uvědomila, že potřebuje žít ve městě, kde je víc křesťanů a kde by mohla každý den chodit na mši. Připravovala se na stěhování, ale někteří přátelé vyjádřili obavy o její bezpečnost. Tato tichá žena jen pokrčila rameny a ukázala na kopí. „Když to budou jenom dva nebo tři banditi, propíchnu je jak fazole a udělám z nich fazolovou pastu,“ řekla nonšalantně. Když dorazila do města Kuej-jang, sloužila v jednom ženském klášteře jako kuchařka a pradlena. Později byla ke své velké radosti přesunuta do sirotčince. Tamější děti pak milovala jako vlastní. A ještě později se stala kuchařkou v místním semináři, ale pouze do doby, než ho kvůli pronásledování zavřeli.

Marta ale měla srdce služebnice a nepřestala by se o seminaristy starat jen proto, že někteří byli ve vězení. S klidem vzala košík a nosila vězňům jídlo, zpátky si odnášela jejich prádlo, které pak prala. Vězňům také pašovala dopisy.

Tato tichá žena chodila se skloněnou hlavou. Neupoutávala na sebe žádnou pozornost. Když ale byli seminaristé odváděni na popravu, procházeli kolem místa, kde Marta právě v řece prala prádlo. Došlo jí, co se děje, a vydala se za nimi. Stráže ji chtěly trochu potrápit, křičely na ni a vyhrožovaly jí. Kdyby Marta jako vždycky mlčela, nic by se nestalo. Její sklon k mlčenlivosti ale neměl nic společného se slabostí nebo zbabělostí. Když vojáci Martě vyhrožovali, že ji zabijí, napřímila se a přitakala: „Tak dobře.“ Řekla to se svou obvyklou prostotou. „Když můžou umřít oni, můžu umřít i já.“ A tak se také stalo.

Tato prostá vdova Marta byla sťata spolu se seminaristy sv. Josefem Čang Wen-lanem a sv. Pavlem Čchen Čang-pchingem a místním zemědělcem sv. Janem Křtitelem Luo Tching-jinem. Bylo to o svátku svaté Marty, který se později stal také svátkem svaté Marty Wang Luo Mandeové.

Marta Wang Luo Mandeová nebyla vzdělaná. Ani nedělala zázraky. Nestála u ambonu a nehlásala Ježíšovu zvěst. Byla to tichá, tvrdě pracující obyčejná žena, jejíž věrnost v běžných záležitostech jí dala sílu být věrnou až do smrti. Kéž na její přímluvu mohou být tiší a nepovšimnutí muži a ženy mezi námi posilněni, aby se stali svatými.

Svatá Marto Wang Luo Mandeová, pros za nás!

***

Z knihy
(redakčně upraveno) 

image:Image náhled produktu Proste za nás

 

Autor: Webredaktor kna   |   Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému