Jestli trpíš...

2.4.2010

Jestli trpíš...jestli jsi v průšvihu, jestli se ti nic nedaří, jestli tě tvoje láska opustila, jestli tě tvůj nejlepší přítel zradil, jestli jsi nemocný, jestli jsi postižený, jestli jsi osamělý, jestli… tak si spolu projděme Křížovou cestu.

Jestli se ti všechno daří,
jestli máš lásku a práci,
jestli úžasně vypadáš,
jestli se tvá budoucnost vyjasňuje,
jestli je tvůj život pohádkou,

prosím tě, projděme si spolu Křížovou cestu.

Nejsi natvrdlý. Dobře víš, že utrpení tě může postihnout kdykoli a kdekoli.

Prožívej tuto Křížovou cestu se všemi těmi, kteří nemají to štěstí jako ty.

Utrpení, to znám…

Díky mému povolání vychovatele a poslání kněze se již třicet dva let nacházím v samém srdci utrpení a jsem za to velmi rád.

„Ten chlap není normální,“ řekneš si.
„Ne, tak to vůbec není.“

Protože stále vidím zjevující se záři Vzkříšení.

A vím, že musím utrpením projít.
Je to naprosté tajemství, v první řadě pro mě.

Mým povoláním vychovatele je utrpení ulehčovat.

Mým posláním kněze je udělovat Kristovo odpuštění, které veškeré utrpení odstraňuje, povznáší a očišťuje.

Odtud pramení má radost!

Mou nepřekonatelnou silou je, že víc než v cokoli jiného věřím, že on trpěl daleko víc, než si lze vůbec představit, pro mě, pro tebe.

To mě drží.
To mě vždycky znovu postaví na nohy.
To mi dodává životní sílu, která křísí mé šedesát dva let staré kosti.

Neexistuje nic, co by mi na této dlouhé cestě, na této neustálé Křížové cestě vzalo odvahu. Církev mě na ní požádala, abych žil v kontaktu s mladými, kteří trpí víc, než je vůbec možné.

Křesťan musí v utrpení a zkouškách najít důvody pro to, aby
šel ještě výš,
ještě dál,
ještě hloub. S Kristem.

Kříž je symbolem každého křesťana.

„Odporné,“ říkají ti, kdo vidí pouze umučeného chlapa, který skončil svůj život v hrozných mukách.

Vznešený kříž, který mi dává každý den sílu k tomu, abych překonával sám sebe.
Kráčet vpřed a nepřestávat vidět v sobě, v tobě, toto světlo Vzkříšení, které mě čtyřiadvacet hodin denně vybízí dávat vše, aby se již zde na zemi, uprostřed nesčetných křížů, budoval ráj lásky.

Jdu do toho, ty taky.
Jdeme do toho všichni.
Křížová cesta nám v tom pomůže.

Byl jsem na koupališti s jedním z mých darebáků, pěkně svalnatým. Najednou si všimnu, že má na svých svalnatých zádech vytetovaný nádherný úryvek evangelia.

Kolem kříže, který byl přes celé jeho apollónské svaly, se dalo zřetelně číst:
„On trpěl dřív než já.“

Nikdy jsem s ním o tom nemluvil.
Znal jsem jeho strašnou životní cestu, na níž jsem ho v jeho bojích doprovázel z vězení do vězení. A najednou jsem chápal, že si skrze příšerné dětství a dospívání uvědomil, že jeho utrpení nikdy nebylo zbytečné. Protože je snášel s tím, kdo mu řekl, určitě ve skrytu jeho srdce a vězeňské cely, že je láska a že s ním je vždy – když trpí, když si zoufá a když už nemůže dál. A právě tehdy úplně nejvíc.

Cílem Křížové cesty není nic jiného než…
… následovat Krista na jeho kalvárii.
… a proniknout do hloubky tohoto nesnesitelného utrpení.

Pronikněme do něj společně.
A na konci uvidíš světlo, které tě zcela promění…

 

kniha: Křížová cesta
autor: Guy Gilbert
vydalo: Karmelitánské nakladatelství
Titulek a redakční úpravy: redakce webu kna.cz
-101552-

Sekce: čtenářský koutek   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Projekty KNA: Jsme na facebooku: