Jak se Ježíšův strýček vydal na cestu do Emauz

26.4.2020

Jak se Ježíšův strýček vydal na cestu do EmauzEvangelista Lukáš pátral po podkladech pro své vyprávění velmi důkladně, jako málokdo jiný. Seznámil se s Ježíšovými příbuznými – pravděpodobně v letech 58 až 60 – a mohl tak zaznamenat i mnohé třeba i následující příběh o setkání ve vesnici jménem Emauzy. Podle nejstarší tradice byl jeden z těch dvou mužů Kleofáš - bratr Josefa z Nazareta (Ježíšův strýček). Jeho průvodce, jehož jméno Lukáš neuvádí, mohl být možná jeden z Kleofášových synů jménem Šimon – tedy Ježíšův bratranec a pozdější druhý jeruzalémský biskup. Jak lze usoudit z tohoto příběhu, Ježíš nevěnuje pozornost pouze svým apoštolům a učedníkům, ale i svým příbuzným. Nemají jen slepě věřit těžko uvěřitelným historkám. Mají zdravým rozumem přemýšlet o tom, co se píše v Písmu svatém, zkoumat souvislosti a v setkání s ním, živoucím Ježíšem, se dopracovat k jistotě: Bůh opravdu vzkřísil Ježíše z mrtvých!


***

Prvního dne v týdnu – tedy téhož dne, kdy Petr objevil prázdný hrob – putovali dva Ježíšovi učedníci z Jeruzaléma do své domovské vesnice Emauzy. Cestou debatovali o všem, co se stalo. Jak tak spolu živě hovořili a přeli se, Ježíš je dostihl a přidal se k nim, jenomže oni ho nepoznali. Zeptal se jich: „O čempak se to bavíte?“

S nevolí se zastavili a jeden z nich, Kleofáš, na příchozího vyjel: „No to jsi zřejmě jediný poutník, který neví, co se v těchto dnech v Jeruzalémě událo!“

„A copak?“ chtěl vědět Ježíš.

„No přece to s Ježíšem z Nazareta!“ odpověděli mu. „Byl to prorok a konal mocné činy před Bohem i přede všemi lidmi a v jeho slovech byla moc. A toho naši velekněží a přední muži odsoudili k smrti a dali ukřižovat. A my jsme doufali, že on je Zachránce Izraele. Dnes už je to třetí den, co se to všechno stalo. Ale některé ženy nás vyvedly z míry! Byly časně ráno u hrobu a jeho mrtvolu tam nenašly! Dokonce prý viděly anděly, kteří jim řekli, že Ježíš žije. A tak šli někteří z nás ke hrobu a našli jej opravdu prázdný, ale Ježíše samého neviděli…“
„Ach, jak jste nechápaví a těžkopádní!“ zvolal Ježíš. „Copak nedokážete věřit slovům proroků? Copak Mesiáš neměl toto všechno vytrpět a skrze své utrpení vejít do své slávy?“ A začal pěkně od Mojžíše a proroků oběma vysvětlovat, co se o něm píše v Písmu svatém.

Mezitím už došli skoro až k vesnici, kam měli namířeno, a zdálo se, že Ježíš hodlá pokračovat v cestě. Oni ho však začali naléhavě přemlouvat: „Zůstaň s námi! Už bude noc, den má na kahánku.“

Vstoupil tedy spolu s nimi do domu a zůstal. A tu se to stalo: Když s nimi ulehl k večeři, vzal chléb, požehnal jej, rozlámal a podal jim. Náhle se jim otevřely oči a oni ho poznali. V tom okamžiku jim však zmizel z očí.

Začali se jeden přes druhého ujišťovat: „Copak nám srdce nehořelo, když nám cestou vysvětloval Písmo?“

Ještě v tu chvíli vyskočili a vydali se za pozdního večera zpátky do Jeruzaléma. Našli jedenáct apoštolů pospolu s přáteli, kteří na ně všichni radostně volali: „Pán skutečně vstal z mrtvých. Zjevil se Šimonovi!“

Nato vyprávěli také tito dva, co se jim přihodilo cestou do Emauz a jak Ježíše poznali při lámání chleba.

(podle Lukášova evangelia 24,13–35)
 

Z knihy

Velká dětská Bible

Velká dětská Bible

Velká dětská Bible - Cesta do Emauz

Sekce: kalendárium   |   Tisk   |   Poslat článek známému