Se svou stížností, že manžel to s prací přehání, není tato žena sama. „Ty tu vůbec nejsi.“ „U tebe je na prvním místě tvoje práce, tvoje papíry, tvůj podnik, a rodina přijde až po nich.“ „Vůbec nevidíš, jak děti rostou.“ „Mám dojem, že se se mnou otravuješ.“ A podobně. více

Když chtěli mudrci z Východu pozdravit novorozeného židovského krále,
museli jistě překonat řadu protivenství, než se vydali na cestu, aby ho vyhledali.
Rozhodli se však postupovat důsledně podle svého plánu.
Hledat Boha je dobrodružství.
Nikdo předem neví,
kudy povede
cesta.
více

Alžběta Anna Setonová (1774–1821), žena námořního obchodníka z New Yorku, zůstala po smrti manžela bez peněz a s pěti dětmi. Byla praktikující členkou episkopální církve, avšak doba smutku, kterou strávila v Itálii, ji přivedla k přestoupení do katolické církve, a to i přes určitý odpor společnosti. Její životní příběh a založení učitelského řádu Milosrdných sester sv. Josefa i jeho rozšíření je pozoruhodným příkladem osobního povolání, které bylo realizováno na správném místě a ve správný čas. více

Moje vlastní jesličky
mi už nějakou dobu
dělají těžkou hlavu.
Něco je špatně.
Je tu nějaká závada
a mně se nedaří zjistit,
v čem spočívá.
více

„Hledej Pána v jeslích, hledej ho tam, kde ho nikdo nehledá, v těch, kdo jsou chudí, prostí a nepatrní. Nehledej ho v třpytu světel velkoměst, nehledej ho v tom, co je pouhé zdání. více

„Vždy jsme vystaveni nebezpečí umělého života v laboratoři,“ řekl papež František. Dále zdůraznil, že křesťanská víra není nějakou malou zkouškou, ani souborem abstraktních norem. „Naše víra není laboratorní, nýbrž putující, dějinná víra,“ vysvětlil papež. „Bůh se zjevil v dějinách, nikoli jako příručka abstraktních pravd. Obávám se teortizujících "laboratoří" víry, protože v laboratoři se problémy vezmou, ochočí a nalakují mimo svůj kontext.“ více

Svatý Jan od Kříže, obecně známý jako „mystický učitel“, se narodil roku 1542 ve Fontiveros, malém kastilském městečku. Už něžný lidský příběh jeho rodičů byl pro Jana téměř předpovědí: tatínek, Gonzalo de Yepes, ze šlechtického toledského rodu, se oženil proti vůli svých bohatých příbuzných s Kateřinou Alvarezovou, chudou tkadlenou, do níž se zamiloval. více

Jan od Kříže jednou napsal:
„Kristus je cesta, a tato cesta je umírání.
V okamžiku své smrti byl i on zdeptán na duši,
zcela bez útěchy a pomoci.“
A i takový osud potkal Jana od Kříže,
který zemřel v opuštěnosti a odmítnutí 14.12.1591...
více

Když Bůh přišel na svět, nepočínal si jako diplomat.
Mocné a urozené lidi, ba ani kněze o svém příchodu neuvědomil.
Správným hierarchickým postupem se nezabýval.
Žádná tisková konference, na níž by byla ta senzace oznámena, se nekonala.
více

Když došli do Betléma, naplnil se jí čas, kdy měla porodit.
A porodila svého prvorozeného syna, zavinula ho do plének
a položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo. (srov. Bible Lk 2,6-7)

 

více

Mikuláš, světec patřící k těm z křesťanského prostředí nejznámějším, se narodil kolem roku 260 v Patrasu v Malé Asii (dnešní jižní Turecko). Kolem roku 300 lid v Myře sám zvolil Mikuláše svým biskupem. Velmi pravděpodobnou příčinou biskupské volby z nadšení lidu byla pověst světce lásky. více

Z rozhovoru s želivským opatem Bohumilem Vítem Tajovským. více

Víte, kam vzal Ježíš ze všeho nejdřív své učedníky? Na svatbu v Káně! Proč? Protože „Boží království je podobné svatební hostině.“ Každý z nás je pozván ke svatební hostině. více

Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen úžasný listopadový obrat. Současná situace našeho národa mne ale však skličuje. více

Česká princezna Anežka Přemyslovna je naprosto mimořádným zjevem v duchovních i kulturních dějinách naší země. Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I., její matkou byla Konstancie, dcera uherského krále Bély III. Když byly Anežce pouhé tři roky, byla poslána se svou starší sestrou Annou do polské Třebnice. Obě byly zasnoubeny synům slezského knížete Jindřicha Bradatého a svaté Hedviky, a proto byly poslány na vychování do tamního kláštera cisterciaček, který svatá Hedvika založila. více

Za matkou Makrínou jednou přišla mladá žena, která jí řekla, že před ní leží těžké rozhodnutí, které ale nemůže udělat, protože je celá ochromená strachem. Má strach, že udělá špatnou věc, zklame lidi nebo jim ublíží a zklame i Boha. Požádala svého kněze i svou matku a přátele o radu, ale zdá se, že všechno, co řekli, dělá její rozhodnutí ještě těžší. více

Pokud by se obliba světce měřila počtem obcí, farností, kaplí a oltářů mu zasvěcených, zaujímal by Martin z Tours (316 ?–197) jedno z předních míst. Jeden výzkum z nedávné doby ve Francii ukázal, že 485 obcí a 3 667 farností nese jeho jméno, a není pochyb, že kdybychom vzali v potaz celou Evropu, tento seznam by se nesmírně prodloužil. více

Dne 9. listopadu 1906 zemřela na Karmelu sv. Josefa v Dijonu ve Francii mladá karmelitka Elisabeth de la Trinité (Alžběta od Nejsvětější Trojice). Bylo jí 26 let a strávila na Karmelu pět let a tři měsíce. 25. listopadu byla 1984 blahořečena Janem Pavlem II. Sv. otec tehdy řekl: "V blahoslavené Alžbětě nám září nové světlo, v ní nalézáme nové bezpečné a jisté vedení." Alžběta od Trojice přinesla několik zásadních a svěžích pohledů pro život z křesťanské víry. Svatořečena byla 16.10.2016. více

Zastavme se a zaposlouchejme se
do toho, co říká naše vlastní srdce.

Dotkneme se tak mnoha bolestí.
Nejspíš se dotkneme i spousty hněvu.
Možná se dotkneme také osamělosti a mučivé úzkosti. více

Poslední císař rakouský, král český a uherský... Karel (celým křestním jménem: Karel František Josef Ludvík Hubert Jiří Otto Maria). více

Víra a city jsou dvě různé věci.
V Božím slově nikde nenajdeme místo,
kde by Ježíš říkal: ‘Svými city budete spaseni’
nebo ‘Svými city budete uzdraveni’.
Ale chválil lidi za jejich víru.
více

Terezie od Ježíše, příjmením de Cepeda y Ahumada, se narodila v Avile ve Španělsku roku 1515 a zemřela roku 1582 v Alba de Tormes. Je všeobecně uznávána jako učitelka duchovního života. Byla první ženou v dějinách, jíž byl přiznán titul církevní učitelky (papežem Pavlem VI. dne 27. září roku 1970; jen o pár dní později bylo stejné uznání vysloveno svaté Kateřině Sienské a roku 1997 svaté Terezii z Lisieux). více

Celý Františkův život byl jedním velkolepým zpěvem lásky. Láska vedla Františka k mystickému sjednocení s Ukřižovaným, láska ho přiváděla k úžasu nad slávou Vzkříšeného. Kdo dokáže změřit nebo popsat hlubinu mystické lásky, která je vždy táž, a přece pokaždé zcela původní a nová? Plody této lásky ve Františkových následovnících nás vedou k tomu, abychom vzdávali díky Bohu za Františkův život, více

Božími anděly nazýváme duchovní bytosti, které slouží Bohu a následně lidem. Angelos (z řečtiny) znamená posel. Slovo „anděl“ je tedy názvem jejich služby. Jako služebníci Boží jsou stále v Boží přítomnosti, v Božím světle. více

Terezie Martinová - dívka z bohaté rodiny, která si může dopřát mnoho... Místo toho ale vstupuje do přísného kláštera. Bylo jí patnáct let. Vstoupila na Karmel a už nikdy klášter neopustila. Svůj život strávila na několika metrech čtverečních, a přesto se stala světovou patronkou misií. Neudělala nic oslnivého, a přesto se její autobiografie stala bestsellerem. Chtěla žít ve skrytosti, a přece ji v současnosti milují a vzývají miliony křesťanů. Její teologický, misionářský a duchovní vliv je obrovský. více

Svátek tří archandělů, který se slaví dne 29. září – spolu s památkou všech svatých andělů, připadající na den 2. října –, oslavuje anděly jako prostředníky mezi tajemným a vše převyšujícím Bohem na jedné straně a lidskými dějinami a lidskými životy na straně druhé. Díky andělům můžeme vidět a vnímat spásnou přítomnost věčného a nekonečného Boha mezi námi. více

Narozený u Svitav v Sudetech,
jako kněz působil ve Zvonkové na Šumavě.
Za své protinacistické postoje byl poslán do Dachau,
kde v březnu 1945 zemřel při ošetřování ostatních spoluvězňů.
Za svou činnost získal přezdívku „Anděl z Dachau“. více

„Ve tvé duši jsou všechny roční doby, a raduji se z toho před Bohem. Občas prožíváš zimu jako čas velké neplodnosti, roztržitosti, znechucení a nudy, jindy zase úlevu máje s vůní svatých květů, občas zase žár touhy podobat se našemu dobrému Bohu. Zbývá už jen podzim, v němž, jak se ti zdá, nevidíš a neuvědomuješ si hojnost ovoce… Chtěla bys, aby se všechno odehrávalo na jaře a v létě, avšak, má nejmilovanější dcero, věnec vítězství získá ten, kdo statečně bojoval. více

Někdy v sedmnácti letech jsem se poprvé dostal k Bibli. Jako samouk. Ani nevím, jak jsem k tomu přišel, asi Božím řízením, co já vím. V podstatě od malička mi šlo o pravdu. Stále jsem ji někde hledal. Pátral jsem po smyslu života a objevil jsem přitom evangelium. Jednou jsem si otevřel kapitolu svatého Jana a zasáhlo mě to. Od té doby jsem se k tomu pořád a pořád vracel. Celé mé evangelijní zkoumání trvalo šest let, teprve pak jsem akceptoval, že Ježíš je Boží syn. Byl to verš z 8. kapitoly: „Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě.“ více

Jedna moje známá přišla o dceru,
za velmi drastických okolností.
Statečně tomu čelí,
nachází oporu ve své víře
a ve své přirozené důstojnosti. více

Co říká duch tohoto světa o matce Tereze?
"Ach! Matka Tereza byla krásná žena,
která udělala mnoho dobrého pro druhé."
Co duch tohoto světa ale nikdy neřekne? více

Toto dílo otce Josephfa Langforda není v našem prostředí první knihou o světově známé misionářce Matce Tereze z Kalkaty, dnes už svaté. Například jiná kniha otce Langforda Matka Tereza a Panna Maria (vyšla též v Karmelitánském nakladatelství) je stručným uvedením do mariánské spirituality ve světle zjevení v Guadalupe. Překvapení, s jakým bylo přijato publikování korespondence a zápisků světice v modře proužkovaném bílém sárí, se týkalo jejího osobního duchovního života (v českém překladu Pojď, buď mým světlem). Za její radostí zářící vrásčitou tváří se po celá desetiletí skrývala temnota duchovní noci. Odvažuji se však vyslovit přesvědčení, že Skrytý oheň Matky Terezy je v mnohém ohledu kniha jedinečná a potřebná. více

Často myslím na Matku Terezu,
která říkala, že vše, co uděláme pro ostatní,
je jen kapkou vody v oceánu,
ale když to neuděláme,
ta kapka bude v oceánu chybět ...
... navždy.
více

„Svatost není nic mimořádného, není jen pro vyvolené. Svatost je velmi prostý úkol pro každého z nás: vždy a všude s úsměvem přijmout Boha.“ To jsou slova matky Terezy z Kalkaty, jedné z největších osobností 20. století, kterou milovali a obdivovali nejen křesťané, ale i vyznavači jiných náboženství a bezvěrci. Cti oltáře se jí dostalo neuvěřitelně brzy: papež Jan Pavel II. ji blahořečil již dne 19. října roku 2003, tedy sotva šest let po její smrti. více

Všichni se rodíme s prázdnotou a žízní v srdci.
Snažíme se tu žízeň utišit,
ale uhasit se nám ji nikdy nedaří.
Pochopil jsem tedy,
že pokud ve mně přirozeně existuje taková žízeň,
taková prázdnota, pak existuje také zdroj,
který mě může naplnit.
A že tento zdroj není z tohoto světa.
více

Někdy člověku může modlitba připadat nudná. Může ho rozptylovat mnoho vážných záležitostí. Je snadné říci: „No tak k čemu mi tohle je?“ nebo „Co z toho mám? Vůbec nic necítím!“ více

Nevěnuji přece tento čas nějakému projektu, ale živé osobě, a tou živou osobou je Ježíš... více

Kdyby Ježíš chtěl,
abyste byla někdo jiný,
někým jiným by vás
jistě učinil...
více

Když život
nejde
podle
tvých představ...
více

Kniha přírody
je výjimečný a drahocenný
Boží dar každému člověku.
Je to obrazný způsob řeči,
kterého Bůh používá,
aby nám pomohl poznávat zákonitosti srdce. více

Někteří lidé krásně hovoří o tom,
jak nesmírně milují Boha.
Jenom s lidmi ale mají zkrátka
problémy... více

Vzpomínám si, že v troufalosti svého pozdního dospívání jsem si myslela, že nikdy nebudu muset projít krizí. Věděla jsem, že má identita je v Bohu a to je celé. To mě provede životem až do hrobu. Spletla jsem se. více

Byl jsem pozván, abych vyprávěl o svém setkání s Ježíšem více než sto studentům maturitního ročníku. Než jsem do té střední školy dorazil, neměl jsem ponětí, co mě čeká, jakou energii taková „přednáška“ vyžaduje. Vstoupil jsem do dlouhého sálu, přeplněného lidmi a lomozem. Za všeobecné lhostejnosti jsem odvážně prošel místností. Obklopený hlukem a nepořádkem jsem si razil cestu mezi studenty, a čím hlouběji jsem pronikal do jejich doupěte, tím více se mi zdáli nepřátelští. Klec plná spících šelem, které se však mohou kdykoliv probudit. více

S Písmem jsem si prošel už dlouhou cestu. Občas mě oslovovalo, ale nepředstavovalo pro mě „nic víc“ než zdroj pouček a informací. Pak jsem se přihlásil na seminář o křesťanském životě. Na konci byla společná modlitba, kdy jsme měli možnost odevzdat svůj život Ježíši. Jako nadšený mladý člověk jsem „se nezdráhal“ a dal jsem všechno, celý svůj život. Nebál jsem se, protože jsem „nějak tušil“, že Pán je opravdu dobrý a nezkazí mi život. Při té modlitbě jsem neprožil nic zvláštního. Ale přišlo to až pak… více

Ještě vám napíšu jeden příklad tajemné režie Boží, který by mohl být scénářem pro kriminální záznam v televizi. Bylo to zrovna o Vánocích. Probudil jsem se po půlnoci a ve dveřích mého pokoje stojí někdo s punčochou na obličeji, s namířenou pistolí v jedné ruce a s nějakým železem v druhé. Co teď? více

Postoj, který vůči krizi zaujmeme,
rozhodne o tom, zda pro nás krize
bude mít negativní
či pozitivní přínos.
více

Baziliku Zvěstování v Nazaretě
bychom mohli nazvat i kostelem mnoha národů.
Uvnitř kostela i v přilehlých sloupořadích
můžeme kontemplovat desítky obrazů Ježíšovy Matky,
které uctívají různé národy ve všech světadílech.
více

„Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine“ (1 Petr 1,3). Tato slova směřovala z úst svatého apoštola Petra k prvním křesťanům možná právě v okamžiku, kdy se shromáždili k oslavě velikonoční vigilie, aby si připomněli Kristovu smrt a vzkříšení a aby také mohli být pokřtěni připravující se katechumeni. Byla to nová slova, do té doby ve světě neslýchaná: být zrozeni k živé naději díky jediné události: vzkříšení nějakého člověka z mrtvých! více

neboť on dává radost
klidnému svědomí,
uzdravuje svědomí
zraněné hříchem
a všem dává
jistotu naděje ve spásu.
více

Na otázku si odpovídá známý český popularizátor vědy Jiří Grygar více