To věčné zřídlo
tajně uchovává
se v živém chlebu,
jenž nám život dává,
třebaže noc je... více

Ježíš při poslední večeři řekl apoštolům: „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne ten, který dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí“ (Jan 14,27). Tehdy jim předal svůj pokoj. A na závěr své řeči na rozloučenou ještě dodal: „Toto jsem k vám mluvil, abyste měli ve mně pokoj. Ve světě budete mít soužení. Ale buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět“ (Jan 16,33). více

Původní jméno velkého kazatele svatého Antonína z Padovy je Fernandez Bulhão. Narodil se v portugalském Lisabonu ve šlechtické rodiny. Nevíme, kdy přesně se narodil. Z různých zdrojů se odvozuje datum 15. srpna 1195. Když mu bylo patnáct, byl v roce 1210 přijat do řádu augustiniánů řeholních kanovníků v Lisabonu. Opatství bylo důležitým centrem vzdělanosti a apoštolátu. Patnáct let byl ve 12. století věk, ve kterém se vstupovalo do armády, zkrátka věk dospělosti. Když vezmeme v úvahu, že Fernandez byl pravděpodobně prvorozený, což obvykle znamenalo dědictví rodinného majetku a nutnost zůstat ve světě, za jeho volbou řeholního života můžeme vidět silné povolání. Skutečnost, že se mladík Fernandez uchýlil do klášterních zdí, může naznačovat, že jeho volba byla vskutku alespoň zpočátku proti vůli rodiny nebo alespoň proti vůli otce. O tom, že se jeho vstup odehrál v jistém napětí, svědčí i četné návštěvy jeho přátel, kteří Fernandeze odváděli od modliteb a studia (a možná ho měli přimět k návratu do jeho původního prostředí). více

Když lidé ve skupince vyprávěli o tom, jak s něčím zápasí, měl jsem vždy chuť říct: „Proč nevyzkoušíš tohle?“ Když někdo řekl, že se cítí osamělý, měl jsem chuť říct: „Zaklepej mi na dveře.“ Nechápal jsem, proč představený chtěl, abychom mlčeli. Postupně jsem na to přišel – proto, abychom se naučili naslouchat. více

Norbert (asi 1085 – 1134) byl zprvu podjáhnem ve službách kolínského arcibiskupa a později císaře Jindřicha V. S duchovním životem si hlavu nedělal. Zábavu vyhledával více než modlitby, hostiny měl raději než posty. Zkrátka byl zářný příklad toho, jak by se klerik neměl chovat. Navzdory reformním snahám papežů a biskupů nebyl ve své době jediným takovým. více

„My nepotřebujeme slyšet o Ježíšovi. Potřebujeme hrát karty!“ S posledními slovy udeřila pěstí do stolu a všichni lidé v sále zmlkli. Ústa se otevřela údivem a ruce připravené vynést další trumf na chvíli zamrzly ve vzduchu. Kromě údivu ale tváře lidí vyjadřovaly i spravedlivé uznání, že dotyčná řekla nahlas to, co chtěli říct i všichni ostatní. více

Bylo třeba kráčet kupředu po stupních,
abychom konečně viděli zářit světlo Trojice.
více

Filip Neri se narodil dne 21. července roku 1515 ve Florencii v rodině Františka a Lukrecie z Mosciana. O jeho dětství nemáme mnoho zpráv. Jedno z mála dochovaných svědectví je od sestry Elizabety, která popisuje jeho povahu, tak veselou a nezištnou, že mu přezdívali „Pippo buono“ – „dobrák Filip“; avšak obzvláště zbožný tehdy nebyl. více

Letos je to 100 let, co sv. Padre Pio z Pietrelciny obdržel stigmata a 50 let od jeho úmrtí. Padre Pio z Pietrelciny (sv. Pius z Pietrelciny) se narodil v roce 1887 v jižní Itálii. Vstoupil do řádu kapucínů (1903), byl vysvěcen na kněze (1910) a s velkým pastoračním úsilím konal svou službu především v městečku San Giovanni Rotondo v italské Apulii. V modlitbě a s pokorou sloužil lidem duchovním vedením, zpovědí a starostlivou péčí o nemocné a ubohé. P. Pio za svého života prožíval mnohé ústrky a nepochopení stran církve. Dne 20. září 1918 obdržel stigmata a plně připodobněný ukřižovanému Kristu dokončil pozemskou pouť 23. září 1968. V roce 2002 ho papež Jan Pavel II. prohlásil za svatého. více

Na putování do hor si bereme s sebou vodu do polních láhví. Jedna láhev na celé dlouhé putování ale často nevystačí. Vlastně pokaždé nějak počítáme s tím, že narazíme na potůček, ze kterého si budeme moci vodu doplnit. A ještě krásnější je objevit průzračný pramen, ze kterého se můžeme napít rovnou. více

V průběhu První světové války v roce 1917 se třem malým dětem zjevila Panna Maria u portugalského městečka Fatima. Jednalo se o poselství a výzvu míru během vřavy První světové války... více

Studium na internátech nebylo ekonomicky rentabilní, zato však politicky důležité. Byl to způsob, jak odtrhnout mladé lidi od jejich rodin a v našem případě i od církve a držet je v prostředí, které se snažilo je „politicky formovat“. Domů jsme jezdili pouze každých jedenáct dní. Morální život obyvatel internátu byl žalostný. Morální degradace byla úmyslnou částí programu, protože v člověku, který je morálně rozložen, hůře zůstanou mravní ideály. Bez morální integrity všechny sny zmizí. Je daleko těžší zůstat silný a bojovat a snadněji se podléhá manipulaci. více

Křesťané a všední život na komunistické Kubě
Odmala jsem stále byl někde na stromě, skákal do řeky, lezl po kopcích nebo lovil divoká zvířata. Na svých toulkách jsem si postupně zlomil jednu ruku, pak druhou, předtím nohu, o rozbité hlavě ani nemluvě. Tyhle vášně mě nikdy nepřešly. Jednou jsem přinesl ze školy domů pozvánku do pionýra. Pozvali mě, abych se zapojil. Jet na tábor, ne jenom na jednodenní výlet – na ten opravdový, plný dobrodružství pro mě tehdy bylo jako pozvání do nebe. A moji rodiče přemýšleli, jak reagovat... více

Jan Sarkander žil v době závažných náboženských rozbrojů, které ho nakonec stály život. Pro složitost doby a neúplnost pramenů je nejednoznačnou postavou jak z hlediska historického, tak i z ekumenického. více

Mluvil jsem s mnoha lidmi, kteří se snažili nemít strach, ale tato snaha je absurdní, protože pocity člověk neovlivní. Přicházejí a odcházejí, buď je máme, nebo ne. Nemám proto ve zvyku říkat lidem „nemějte strach,“ nýbrž ať se odváží, „i když strach mají“. více

28. dubna nalezneme v kalendáriu dva světce, kteří jsou od sebe vzdálení několik století, ale mají mnoho společného. Svatý Ludvík Maria Grignion a svatá Jana Berettová-Mollová. Oba dva pevně stáli na svých hodnotách, hluboce zakořeněných v Bohu. Sv. Ludvík kázal obyčejným lidem ve městech a na vesnicích a dokládal své učení příkladem, když se staral o nemocné a trpící. Sv. Jana jako lékařka pečovala o staré a nemocné lidi a její krátká duchovní cvičení byla bohatými na vnitřní usebrání. Sv. Ludvík vedl lidi k důvěře v Ježíše jako přítele. Sv. Jana se řídila svým heslem: "Kdo se dotýká těla pacienta, dotýká se těla Kristova." Spiritualita sv. Ludvíka velmi ovlivnila duchovní život bl. Jana Pavla II, který v květnu 2004 svatořečil Janu Berettovou. Oba tito světci jsou pro nás povzbuzením. více

Co tvoří svobodu? Zde je třeba se vyrovnat s vžitými nedorozuměními. Za prvé často věříme tomu, že čím větší máme možnost výběru, tím jsme svobodnější. Hlubokým nedorozuměním nové doby je také přesvědčení, že lidská svoboda tkví v naprosto nevázaném jednání bez jakýchkoliv zábran. více

Životní příběh svatého Vojtěcha
se zdá být potvrzením evangelijního výroku,
že žádný prorok není vítán ve svém domově.
Zatímco v mnohých okolních zemích českého biskupa ctili, vítali a milovali,
v jeho vlasti jej čekaly jen neúspěchy, zrada a odmítání.
více

Nevím, jestli Tomáš doopravdy věděl, oč žádá. Řada z nás by asi Ježíše spíš požádala, aby přišel a vzal nás do náruče nebo aby nás utěšil, aby zahnal naši bolest. Tomáš žádal, aby se mohl dotknout ran. Z těchto ran vytekla Ježíšova krev, aby nás zachránila a osvobodila. více

Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel původem z Německa si prošel velmi těžkými životními okolnostmi. A ani opakovaná mrtvice, která ho doslova srazila na zem, mu nedokázala vzít chuť k životu. Radost a harmonii rozdával již během svého života a rozdává dodnes: Georg Friedrich Händel (* 23. února 1685 Halle + 14. dubna 1759 Londýn). více

Může řeholní sestra stihnout moderovat v rádiu, pracovat v pasťáku i ošetřovat prezidenta? Jak vypadá neobyčejný život řádové sestry se mohou zájemci dozvědět na besedách s Angelikou Pintířovou, která za komunismu tajně vstoupila k boromejkám už ve 14 letech, protože ji Bůh oslovil. Od té doby jí padají z nebe stále nové výzvy a ona je přijímá. více

Polský světec Stanislav se narodil v roce 1030 (nebo 1036) ve šlechtické rodině v Szczepanowě. V Paříži vystudoval teologii a právo, stal se knězem a roku 1071 po svém předchůdci Lambertovi krakovským biskupem. více

Veleben buď Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista,
který nám dal vzkříšením svého Syna nově se narodit k živé naději.
Dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí
je připraveno pro vás v nebesích
a Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení,
které bude odhaleno v posledním čase.
více

Po dnech svatopostních znovu zazněl o slavnostní velikonoční noci zpěv „aleluja“, všeobecně známé hebrejské slovo, které znamená „chvalte Pána“. V době velikonoční se šíří toto pozvání ke chvále od úst k ústům, od srdce k srdci. Hlaholí na základě zcela nové události: Kristovy smrti a zmrtvýchvstání. více

Hrob, ve kterém Ježíš po tři dny spočíval, nás vybízí, abychom pohřbili všechno to, co nám brání žít. Můžeme do něj pohřbít všechna svá zranění a přestat je používat proti druhým jako výčitky, nebo pro sebe jako záminku, že my sami nepotřebujeme být vzkříšeni. více

Velký pátek je dnem, který nám připomíná utrpení, ukřižování a smrt Ježíše Krista. více

Efraimskou branou proudili do města noví poutníci. Jezdec s koněm vjel do obrovských vrat a přikázal jim, aby ustoupili stranou. Protestovali. Většina z nich přišla z daleka – byla to křižovatka silnic do Joppe a Samaří – a vadilo jim další zdržení, protože putovali celou noc, aby mohli vstoupit do Svatého města před sobotou. Kromě toho to byla pro ně radostná cesta; protivilo se jim, když viděli, jak Římané vyvádějí Židy na popravu. více

Můžeme si v nočním tichu položit otázku: Kde mě lidé opustili? Kde jsem odkázán pouze na sebe? Jaká je pro mě Boží vůle? více

Žádný učený z nebe nespadl a z nebe nespadl ani Bůh. Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se jmenuje Maria. A k Bohu není jiné cesty ze světa, než této cesty Boha ke světu. Je to cesta procházející třemi stanicemi. více

Existovalo období, a není dosud zcela překonáno, v němž bylo křesťanství odmítáno právě kvůli kříži. "Kříž mluví o oběti", říkalo se, "kříž je znakem popření života. My však chceme opak: celý život, bez omezování a bez odříkání". více

obracíme se k vám s důvěrou!
Svatá Rodino z Nazareta,
učiň také naše rodiny
místem srdečného sdílení...
Ať v našich rodinách nevládne
násilí, neústupnost a rozdělení;
kéž ti, kdo zakusili zranění a pohoršení,
najdou brzy útěchu a uzdravení.
více

Z Bible se o Josefovi, Mariině manželu a Ježíšově pěstounovi, mnoho nedovíme, a proto není divu, že se mu o to více věnují apokryfy a z nich především Protoevangelium Jakubovo. Pokud však zmínky o Josefovi v Novém zákoně prozkoumáme podrobněji, vyvstane před námi zajímavá osobnost, která může oslovit i dnešního čtenáře. více

Armáda se ujala moci za "podpory" mlčící většiny národa.
Mučení se stalo běžnou praxí.
Na 30 000 lidí beze stopy zmizelo.
Byla to barbarská doba.
Byla to Argentina, ve které žil a působil dnešní papež František…
více

Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v argentinském Buenos Aires. Otec pracoval na železnici, matka zůstala v domácnosti, celkem měli pět dětí. Jorge vystudoval střední průmyslovou školu chemickou. V jedenadvaceti letech se rozhodl pro kněžství a 11. března 1958 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova (jezuité). Noviciát prožil v Chile, licenciát (doktorát) z filozofie obdržel na koleji sv. Josefa v San Miguel. Poté učil literaturu a psychologii na koleji Panny Marie Neposkvrněné v Santa Fé a na koleji Nejsvětějšího Spasitele v Buenos Aires. Kromě španělštiny mluví italsky a německy. více

Mé děti se kvůli mým přísným nárokům a kvůli atmosféře, v níž chyběla radost, báli si domů vodit kamarády. Když však Bůh začal pracovat na mém srdci, a setkal jsem se opravdu niterně s Boží otcovskou láskou, i naše celá rodina se začala měnit. Asi šest měsíců potom mi jednou volala dcera ze školy, jestli může domů přivést kamarádku. Překvapilo mě to, protože dříve si děti domů vodily kamarády jen málokdy. více

Ten mocný táta, který mi doma jen před několika měsíci řekl, že jsem ostuda rodiny, a pak mě přimáčkl k podlaze, popadl nůžky a násilím mi ostříhal moje hippie vlasy. Teď mi něžně šeptal slova lásky, odpuštění a přijetí. Byl jsem sice kvůli drogám v jakési mlze, ale jeho slova se zanořila hluboko do mé duše. „Synku, miluju tě.“ více

Služebník Boží P. Engelmar Hubert Unzeitig CMM byl sudetský Němec, který se narodil 1. března 1911 v Hradci nad Svitavou (tehdy Greifendorf) uprostřed převážně německé jazykové enklávy severně od Brna. více

27.2.2011 zemřel vynikající Kristův kněz Oto Mádr, teolog, vězeň svědomí, několikerý obnovitel české teologie, člověk, který tvořil, ale dokázal se i neohlížet, pokud už nebylo za čím. Zakladatel a dlouholetý šéfredaktor Teologických textů. více

"Uprchlický farář" P . Pavel Kučera utekl v roce 1964 z komunistického Československa. Jeho posláním se pak na dlouhá léta stalo pečovat o utečence v německém utečeneckém táboře Zindorf... Mons. Pavel Kučera zemřel 24. února 2016. Přinášíme vám několik jeho poutavých (a zvláště dnes stále aktuálních) vzpomínek z knihy rozhovorů Lágr. více

Dne 22. února 1943 byli nacistickým soudem v Mnichově odsouzeni k popravě gilotinou tři mladí lidé obvinění z napomáhání nepříteli, přípravy velezrady a rozvracení branné moci. Přesně v den desátého výročí popravy těchto tří mladých bojovníků, kteří byli ve smrti následováni dalšími ze skupiny Bílá růže (Die Weisse Rose), prohlásil tehdejší spolkový prezident Theodor Heuss toto: „Jejich činnost musí být v kontextu tragédie německého národa nahlížena nikoli jako pokus o zvrat poměrů, jenž se nezdařil, nýbrž jako snaha nést světlo i v té nejtemnější hodině. A proto patří jejich památce náš dík a úcta.“ více

Postní doba nás povzbuzuje, abychom nechali svůj život prostoupit slovem Božím a poznali základní pravdu, tedy kdo jsme, odkud přicházíme a kam máme směřovat, která cesta je správná a po které se máme v životě dát. více

Svatý Valentin, jeden z nejuctívanějších světců na světě, byl občanem Interamny (dnešní Terni) v Umbrii a podstoupil mučednickou smrt stětím. Svatopisci obvykle určují jeho úmrtí do roku 273. Prameny, které uvádějí tohoto světce, jsou různé. Nejstarším je Jeronýmské martyrologium (seznam svátků jednotlivých mučedníků v pořadí církevního roku, pozn. red.) sepsané v době mezi první polovinou 5. století a první polovinou století následujícího. více

Ve špinavé jeskyni, užívané k houfování a napájení vepřů, zažila 11. února roku 1858 mladá francouzská venkovanka Bernadeta Soubirousová první z osmnácti zjevení výjimečně krásné Paní v bílé říze s modrou šerpou a se zlatými růžemi na nohou. více

Každý člověk má dvojí přirozenost. Je v něm světlo i tma, závdavek Božího života i temnota zla. Obvykle se domníváme, že radost můžeme prožívat jen ve světlých stránkách našeho života. Proto napínáme hodně síly do potlačování svých stinných stránek. Pravdou ale je, že dokonalou radost najde pouze ten, kdo dokázal přijmout i svůj stín, kdo se s ním smířil a svěřil jej Bohu. více

(*Roccasecca 1225/26 - +Fossanova 7.3.1274). Tomáš patří k největším teologům a filozofům křesťanského Západu. více

Měl obtížný charakter, trpěl epileptickými záchvaty, na čas propadl hráčské vášni a často se nacházel ve finanční nouzi. To vše představovalo pro něj i celou jeho rodinu velkou zátěž. Po komplikovaném, ale plodném životě si před smrtí k sobě povolal ženu a děti a nechal si z evangelia svatého Lukáše předčítat příběh o ztraceném synovi. Naléhavě své nejbližší nabádal, aby nikdy neztratili víru v Boha. ... Večer 28. ledna 1881 pak zemřel. více

Svátek obrácení svatého Pavla (25.1.) více

V únoru 1948 jsme měli zrovna exercicie - přípravu na jáhenství. A tenkrát přišel biskup Hlouch a řekl, že jsme se stali komunistickou zemí a že asi tušíme, co to všechno může znamenat. A tak nám dal na vybranou – kdybychom si své rozhodnutí pro kněžství chtěli ještě rozmyslet... více

Uvědomovala jsem si, že je lépe hovořit s Bohem než o Bohu, protože do duchovních rozhovorů se plete příliš mnoho sebelásky. (sv. Terezie od Dítěte Ježíše) více

Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině gymnasijního profesora. Získala právnické vzdělání a studovala i psychologii. V roce 1942 se dobrovolně přihlásila do koncentračního tábora Westerbork, aby mohla sdílet utrpení se svými souvěrci. 7. září 1943 byla s celou svou rodinou zařazena do transportu do Osvětimi, kde byla 30. listopadu se svými rodiči a dvěma mladšími bratry popravena. Etty si během druhé světové války psala deníky. Její deníky a dopisy, které vypovídaly o běžném životě v těžké době a o vnitřní proměně jedné mladé ženy, byly zveřejněny až desítky let po válce a staly se bestsellerem. více